Dehydratace u dětí

MUDr. Peter Szitányi, Ph.D.
dětský lékař, gastroenterolog a hepatolog, odborník na klinickou výživu, Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu, 1. LF UK a VFN Praha

Děti mají vyšší procentuální podíl vody v těle než dospělí, což znamená, že celkový denní obrat i potřeba tekutin je u nich relativně vyšší (v přepočtu na kilogram tělesné hmotnosti). Obecně se dá říct, že děti s hmotností do 10 kg (mimo novorozenecký věk) by měly vypít na každý kilogram asi 100 ml tekutin. U dětí vážících mezi 10 a 20 kg se k 1 litru a ke každému kilogramu nad 10 kg přidává 50 ml tekutin, nad 20 kg je to 1,5 litru a na každý kilogram nad 20 kg navíc 25 ml. To je ovšem jen základní potřeba. Tekutiny je nutné dále navyšovat, když má dítě horečku, průjem, zvrací, sportuje apod.

Dostatečný příjem tekutin lze posoudit podle množství a zabarvení moči. Když je moč světlá a dítě chodí pravidelně na WC, tak to znamená, že je dostatečně hydratované. Je-li moč tmavě žlutá a dítě bylo na WC naposledy před 4–6 hodinami, je jasné, že příjem tekutin je nedostatečný a je potřeba ho navýšit.

Pocit žízně už je známkou počínající dehydratace. Stupeň dehydratace může být různý. Když ztratíme 0 až 5 procent tělesné hmotnosti, jde o mírnou dehydrataci. Střední nastává při ztrátě mezi 5 a 10 procenty, a pokud přijdeme o 10 procent tělesné hmotnosti, klasifikuje se to jako těžká dehydratace.

Dehydratace u dětí bývá poměrně častá. Je to denní chleba dětských oddělení. Ale není to proto, že by děti málo pily, ve většině případů jde o důsledek průjmů, zvracení, úpalů, úžehu apod. Při akutní dehydrataci mohou selhat ledviny nebo může dojít až k šokovému stavu. Při dlouhé chronické dehydrataci se objevují poruchy soustředění či horší reaktibilita (horší výkon ve škole nebo při sportu). Pokud je dítě závažně dehydratované, důležitou roli hraje způsob rehydratace. U těžkých forem indikujeme hospitalizaci v nemocnici, kde dítě dostane infuzní terapii. V méně závažných případech je samozřejmě nutné, aby se okamžitě napilo a doplnilo ztráty – tzv. perorální rehydratace.

Články a videa

Vznik přírodních minerálních vod

doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc.

V hloubce od několika desítek po několik stovek metrů příroda celé věky tvoří a dokonale opatruje minerální vodu. Z povrchu země voda postupně prostupuje…

hydrogeolog, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav hydrologie, inženýrské geologie a užité geofyziky
Přečíst

Ochrana minerálních pramenů

Ing. Jana Ježková

Systematická ochrana minerálních vod má v českých zemích bohatou tradici, postavenou na nutnosti zajistit dostatečné zásoby minerálních vod pro potřeby rozvinutého českého…

balneotechnička, předsedkyně Svazu minerálních vod
Přečíst

Nedostatek hořčíku v těle

prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.

Hořčík (magnézium) je jeden z nejrozšířenějších a nejdůležitějších prvků. Byl objeven i u primitivních forem života, přibližně 50–60 % je ho obsaženo v kostře,…

profesor vnitřního lékařství, vedoucí Centra pro výzkum a vývoj FN Hradec Králové, zakladatel Nadace pro rozvoj v oblasti metabolizmu, výživy a gerontologie
Přečíst